Milan Černohorský

Motto: krása & pot

Se dřevem jsem se seznamoval už od dětství. Nejdříve v našem rodinném lese. S otcem jsem sázel mladé stromky a později kácel stromy, které lesu již neprospívaly. Z jejich dřeva, po vyschnutí, vyráběl jsem první jednoduchý nábytek do našeho domu. Mým středoškolským vzděláním jsem se od dřeva trochu vzdálil. Stal se ze mě strojař, ale doma jsem stále vymýšlel, jak dřevo využít. Práce ve strojírenství byla perspektivní, ale po několika letech jsem chtěl něco víc, než pracovat s chladným železem. Našel jsem si zajímavý obor, vyučil jsem se v něm a mohl říct, jsem elektrotechnik. Ale ve svých chvílích volna jsem si na dřevo vždycky našel čas. Pak nastoupily časy, kdy se stále více využívaly počítače. Nebylo tehdy moc odborníků a já se rozhodl stát se jedním z nich. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem na svých vizitkách mohl uvést, jsem pracovník IT. Toto zajímavé povolání vykonávám do dneška, ale před několika lety jsem si řekl, že už jsem dost zralý k tomu, abych se vyučil něčím pořádným, tím, co mě baví celý život. Vyučil jsem se uměleckým truhlářem :-)

Jestliže se chopím úkolu vyřezat krásný reliéf z jasanového dřeva a vím, jak je důležité dobré upnutí dřeva a perfektně ostré dláto, pustím se do návrhu rastrového, řezbářského, upínacího stolu. Na počítači nakreslím výrobní výkresy, dohledám vhodné materiály a součásti nechám vyrobit. Stůl si sestavím, a abych na řezbu dobře viděl, vyrobím si regulované osvětlení. 
Na závěr příprav si perfektně nabrousím svá dláta na tvrdý jasan a … pustím se do vyřezávání :-)