4938170-12805880_1169707449730452_5065614357950518631_n.jpg

Eva Michálková

Na Naučmese od 26. 5. 2016.

Jmenuji se Eva Michálková, je mi 26 let a narodila jsem se v Praze. Když mi byly dva roky, šla jsem s maminkou k lékaři na vyšetření sluchu, protože jí bylo divné, že nereaguji na zvuky. Paní doktorka mě vyšetřila a konstatovala, že moje diagnóza je naprosto v pořádku, že jsem jenom neposlušná. Situace se ale nelepšila a mamince to nedalo spát. Pozdější vyšetření na foniatrické klinice bohužel potvrdilo smutnou diagnózu, a to tu, že jsem neslyšící a mám 1% sluchu. Jednou provždy. Tak začíná můj příběh...

Již od raného dětství jsem se pohybovala výhradně v komunitě slyšících lidí. Díky své pravidelné návštěvě logopedie a speciální péči jsem byla nesmírně učenlivá a s velkou podporou své rodiny jsem zvládala přicházející životní výzvy, které mi osud nadělil. Každým dnem jsem byla silnější a svůj životní úděl jsem brala s pokorou. Na základní a střední škole jsem se setkala s každodenní šikanou, nezapadla jsem do kolektivu svých vrstevníků a byla jsem ta „černá ovce“. Spolužáci mě pronásledovali ze dvou prostých důvodů - měla jsem vadu sluchu a chuť učit se novým věcem. Známky jsem měla pěkné, což někteří spolužáci špatně nesli. Bylo to pro mě období nízké sebedůvěry a potřeby nepodmíněné lásky, které se mi v tu dobu od spolužáků nedostávalo. A tak jsem se uzavřela do sebe a začala snít...

... aniž bych to tehdy tušila, mé tehdejší snění předurčilo směr, jakým se můj osobní, akademický a profesní život vyvíjel a doposud vyvíjí. Snila jsem o tom stát se letuškou, cestovat po celém světě a uniknout tak ze svého toxického prostředí, ve kterém jsem se pohybovala. Začala jsem tehdy cestovat se svojí maminkou už od svých 6 let po celém světě a sbírala jsem ty nejcennější zkušenosti, které mi nikdo nemohl vzít. S každou navštívenou zemí jsem vnitřně sílila a uvědomovala si  přidanou hodnotu cestování - poznávání nových lidí, zemí  a kultur. Byla to pravá škola tolerance k odlišnostem - tolerance, nadhled a velkorysost - to, co jsem ve svém prostředí  postrádala. Svůj pomyslný košíček plný cenných zážitků a sebeuvědomění jsem si také vzala na svůj první samostatný výlet do světa,  kam jsem odjela ve svých 18. letech...

...chtěla jsem se osamostatnit, zlepšit si angličtinu a odjet do zahraničí na vlastní pěst. Moje první cesty za vzděláním vedly do Kanady do jazykového institutu ILAC (International Language Academy of Canada), kde jsem strávila jeden z nejkrásnějších momentů svého života. Tato jedinečná zkušenost mě velice ovlivnila a pomohla mi uvědomit si, jak moc důležité je zahraniční vzdělání  – akademické obohacení, rozšíření obzorů a poznání sebe sama, jak samostatně obstojím v neznámém prostředí. Tato srdcová záležitost mě do Kanady přitáhla zpět o dva roky později, kdy jsem si jela splnit další ze svých životních snů – stát se vizážistkou. Tehdejší rok pro mě byl obdobím velkých změn, neboť jsem byla čerstvou maturantkou a rozhodla jsem se změnit svůj život od základu...

Když jsem přemýšlela o svém dalším osobním a akademickém směřování, vodítkem mi byl můj život samotný – zahraniční zkušenosti nabyté cestováním, studiem a prací v zahraničí. Uvědomila jsem si, že mě každá zkušenost v cizím prostředí nějakým způsobem obohatila. Neopomenutelnou součástí úspěšné adaptace byla především nezbytná míra samostatnosti v cizojazyčném a kulturně odlišném prostředí. A proto jsem se rozhodla pro studium mezinárodních vztahů a evropských studií na Metropolitní Univerzitě Praha...

... díky vzdělávacímu programu Erasmus jsem absolvovala půlroční studijní pobyt na právnické fakultě Aristotelovy univerzity v Soluni. Zde mé další životní směřování ovlivnila profesorka Dr. Aspasia Tsaoussi, absolventka prestižní University of Chicago. Velice mě překvapilo, že její vedoucí disertační práce byl nositel Nobelovy ceny Gary Becker. Díky konzultacím s paní profesorkou i předchozím pobytům v Kanadě jsem dospěla k závěru, že bych magisterské studium ráda započala na kvalitní americké univerzitě. Volbu oboru jsem nezúžila jen na původní zaměření svého bakalářského studia, ale naopak vědomě rozšířila na obory jiné, zdánlivě příliš nesouvisející, neboť trendem není úzká specializace, nýbrž mezioborová propojení. Svoje nejvyšší karty jsem vsadila na nejprestižnější americké univerzity, prošla náročným výběrovým řízením programu Scholarship v rámci Bakala Foundation, uspěla jsem v tvrdé konkurenci 230 uchazečů a obdržela stipendium, které mi umožnilo studia na své vysněné prestižní univerzitě absolvovat – na University of Pennsylvania (člen Ivy League) – kde jsem studovala psychologii práce & koučink. Pevně věřím, že vstupenkou do tohoto světa, kde jsem si splnila svůj další životní sen, byl můj silný životní příběh týkající se mého sluchového postižení; osobní zahraniční kapitál; chuť na sobě neustále pracovat, rozvíjet se a posouvat své hranice výše a výše. Věděla jsem, že jdu tou správnou cestou...

... cestou, která byla velmi strnitá, náročná a plná výzev. Po úspěšné promoci v květnu 2015 jsem se rozhodla, že v USA chvíli zůstanu a zkusím své hranice posunout ještě o něco výše. Své bezpečné místo jsem našla v nadaci amerického prezidenta Billa Clintona (Bill, Hillary & Chelsea Clinton Foundation), kde jsem působila jako stážistka. Výběr této nadace byl ovlivněn několika faktory. Oslovila mě její filozofie a široké spektrum aktivit a oblastí, které nadace podporuje – od ekonomického rozvoje, zdravotní péče, vzdělání, rovnoprávnosti žen až po klimatické změny. Nesmím také opomenout, že prezident Clinton byl blízký přítel prezidenta Václava Havla a České republiky, což přispělo k tomu, že jsem zde byla velmi vlídně přijata. Bylo mi nesmírnou ctí být historicky první Češkou, která získala v nadaci manželů Clintonových místo...

Nedokážu ani slovy popsat, jak byla tato zkušenost vzácná a jaké pocity jsem měla, když byla ve mě vložená tak velká důvěra. Každý den pro mě představoval velkou výzvu a zkoušku, jak obstojím v náročném prostředí. Odměnou za tuto tvrdou a kvalitně odvedenou práci byl pak osobní rozhovor se samotným prezidentem, který se mnou sdílel své osobní a životní zkušenosti. Cítila jsem, jak mě tato úžasná zkušenost nabíjela a uvědomila jsem si, že čím dál jsem v životě dostala, tím dále jsem chtěla jít. Tento růst se stal součástí mého života, přirozeným vývojem a chutí na sobě neustále pracovat. Tam, kde ostatní hledali problémy, já hledala řešení a možnosti, jak je řešit a tím jsem zároveň měnila i svůj osobní postoj k životním těžkostem, kterými jsem si prošla. Když zpětně zrekapituluji svůj dosavadní život, uvědomuji si, jak je na tom světě krásně...

... na světě, kde krása není o tom mít krásnou tvář, ale krásnou mysl, dobré srdce a laskavou duši. Svoje životní vzpomínky si ukládám nejen do své paměti, nýbrž do svých fotoalb, ke kterým se vždy moc ráda vracím a připomínám si, co krásného jsem v životě prožila. Procestovala jsem přes 24 zemí světa a tato vášeň poznávat nepoznané mě stále pohání kupředu. Jeden z mých dlouholetých a největších snů je inspirovat svým příběhem lidi kolem sebe a motivovat je k plnění svých snů, a proto jsem tu :-)

Své diskuzně-inspirativní a interaktivní semináře bych moc ráda věnovala těmto tématickým celkům:

  • Studium v USA - výběr oboru, financování studií, přijímací řízení, doporučujicí eseje, atd. (i v rámci Ivy League)
  • Práce v zahraničí - USA vs. Kanada, získání pracovního povolení, osobní zkušenosti, atd. 
  • Osobní motivace a koučink (individuální či skupinové sezení)
  • Cestování (Přidaná hodnota cestování, pobyt v zahraničí na vlastní pěst, výzvy a úskali spojená s pobytem mimo ČR)

Odebírej náš newsletter

Posíláme tipy na nové kurzy, zajímavé a přínosné články. Informujeme o dění a vývoji projektu Naučmese.

Používáme cookies, abychom pomocí analýzy návštěvnosti mohli ladit Naučmese web a tobě připomněli kurzy, které tě zaujaly. Je to v pohodě?