Ilona Červená

V dětství a mládí jsem měla jednoho velkého koníčka – hru na klavír. Jednoho dne jsem zjistila, že ačkoli hraji slušně na klavír, poslech složitějších děl je pro mě španělská vesnice. Během několika let jsem přišla na to, jak lze i tyto skladby pochopit a těšit se z jejich poslechu. Přestože je to velice jednoduché, většina lidí na to přesto nepřijde. Svoje zkušenosti jsem předávala již během studia na ČVUT v pořadech „Umíte poslouchat vážnou hudbu?“.

Dnes mám mnohem více zkušeností i z jiných oblastí souvisejících s hudbou. Většinou jsem je získala proto, že okolí ode mne něco chtělo nebo si to vyžadovala situace. Mezi ty nejvýznamnější patří výuka více jak 30 dětí na klavír a zobcovou flétnu a hra na klávesy. 

Po diskuzích s několika výbornými pedagogy, muzikanty a hudebním skladatelem o tom, proč poměrně málo lidí poslouchá vážnou hudbu, jsem došla k závěru, že od nich pomoc čekat nelze. Neumí si totiž představit, jak obyčejný člověk vnímá složitější klasickou hudbu. Jsem sice amatér, ale pro daný cíl kurzu je potřeba především umět se vžít do pocitů méně zkušených posluchačů klasické hudby a umět jim poradit. Velkou výhodou je rovněž to, že u klavíru mohu ledacos rozebrat a tím pomoci odhalit zajímavosti skladby.     

Rovněž  pořádám kurz určený pro rodiče, budoucí rodiče i prarodiče. Cílem kurzu je pomoci rodičům nenásilně a včas vybudovat vztah jejich dítěte k hudbě a informovat o problematice výuky hry na hudební nástroje a dalších souvisejících tématech.